|
|
Vývoj čichových schopností u dětí
Pípalová, Aneta ; Třebická Fialová, Jitka (vedoucí práce) ; Stopková, Romana (oponent)
V čichových schopnostech a všímavosti vůči vůním existuje mezi lidmi určitá interindividuální variabilita, kterou můžeme pozorovat i u dětí. Předchozí studie ukázaly celou řadu faktorů, které čichové schopnosti, všímavost a jejich vývoj ovlivňují jako jsou kultura, rozmanitost čichového prostředí, věk, pohlaví, slovní plynulost či temperament. Čichové schopnosti se měří pomocí různých psychofyzických nástrojů (identifikace, diskriminace, senzitivita), všímavost vůči vůním pak metakognitivními testy (např. dotazník COBEL zjišťující využívání čichu u dětí), které jsou přizpůsobené kognitivním a jazykovým schopnostem dětí. V této bakalářské práci shrnuji dostupnou literaturu zabývající se vývojem a rozdíly v čichových schopnostech a všímavosti u dětí a faktory, které je ovlivňují. Klíčová slova: vývoj čichu u dětí, čichové schopnosti, čichová všímavost, interindividuální variabilita
|
|
|
Chromozomální poškození a kapacita opravy DNA v periferních lymfocytech jako ukazatelé karcinogeneze.
Kroupa, Michal ; Vodička, Pavel (vedoucí práce) ; Štětina, Rudolf (oponent)
V současné době je známo, že působení faktorů vnějšího i vnitřního prostředí buňky společně s genovými variantami modulují riziko rozvoje sporadických forem nádorů. Strukturní chromozomální aberace v periferních lymfocytech představují biomarker působení genotoxických karcinogenů a jsou považovány za indikátor zvýšeného rizika rozvoje nádorového bujení. Hlavní příčinou vzniku chromozomálních aberací jsou neopravené či chybně opravené dvouvláknové zlomy v molekule DNA; cytogenetickým měřením těchto alterací lze získat představu o tzv. "interindividuální variabilitě" v odpovědi na mutagen. Předpokládané deficience v kapacitě opravy DNA byly v této práci zkoumány u incidentních onkologických pacientů s nádory prsu, tlustého střeva a konečníku a u pacientů s nádory urogenitálního systému. Stanovení chromozomálního poškození bylo doplněno o analýzu vybraných genových variant genů účastnících se opravy poškozené DNA (XRCC3, rs861539; RAD54L, rs1048771). V této studii byla využita konvenční cytogenetická analýza a cytogenetická analýza založená na indukci chromozomálních aberací bleomycinem (tzv. "Challenge assay"), diskriminační analýza TaqMan pro stanovení alelických variant a statistická analýza. Výše uvedenými metodami nebyl prokázán statisticky významný rozdíl v průměrné hladině chromatidových zlomů...
|
|
|
Rekonstrukce vlivu mletí obilí na svalovou aktivitu horní končetiny
Struška, Michal ; Sládek, Vladimír (vedoucí práce) ; Hora, Martin (oponent)
Proměny asymetrie robustnosti pažní kosti v průběhu holocénu byly interpretovány na základě analýzy aktivity svalů horní končetiny při mletí obilí na zrnotěrce a rotačním mlýnku. Cílem diplomové práce bylo ověřit, zda je možné zkoumat svalovou aktivitu horní končetiny při mletí na zrnotěrce a rotačním mlýnku pomocí svalu musculus deltoideus (pars clavicularis), svalu musculus infraspinatus, svalu musculus pectoralis major a svalu musculus triceps brachii (caput longum). Pomocí povrchové elektromyografie jsme analyzovali aktivitu většího souboru svalů dominantní horní končetiny zahrnujícího sval musculus biceps brachii, sval musculus pectoralis major, sval musculus infraspinatus, sval musculus deltoideus (pars clavicularis), sval musculus deltoideus (pars acromialis), sval musculus deltoideus (pars spinalis), sval musculus triceps brachii (caput laterale) a sval musculus triceps brachii (caput longum) při mletí obilí na zrnotěrce a rotačním mlýnku u 25 probandek. V souladu s naším předpokladem byl musculus biceps brachii nejméně aktivním svalem při mletí na zrnotěrce a rotačním mlýnku po směru hodinových ručiček, proto je možné sval musculus biceps brachii z analýzy srovnávající svalovou aktivitu horní končetiny při mletí obilí na zrnotěrce a rotačním mlýnku vynechat. Části svalu musculus...
|
|
|
Chromozomální poškození a kapacita opravy DNA v periferních lymfocytech jako ukazatelé karcinogeneze.
Kroupa, Michal ; Vodička, Pavel (vedoucí práce) ; Štětina, Rudolf (oponent)
V současné době je známo, že působení faktorů vnějšího i vnitřního prostředí buňky společně s genovými variantami modulují riziko rozvoje sporadických forem nádorů. Strukturní chromozomální aberace v periferních lymfocytech představují biomarker působení genotoxických karcinogenů a jsou považovány za indikátor zvýšeného rizika rozvoje nádorového bujení. Hlavní příčinou vzniku chromozomálních aberací jsou neopravené či chybně opravené dvouvláknové zlomy v molekule DNA; cytogenetickým měřením těchto alterací lze získat představu o tzv. "interindividuální variabilitě" v odpovědi na mutagen. Předpokládané deficience v kapacitě opravy DNA byly v této práci zkoumány u incidentních onkologických pacientů s nádory prsu, tlustého střeva a konečníku a u pacientů s nádory urogenitálního systému. Stanovení chromozomálního poškození bylo doplněno o analýzu vybraných genových variant genů účastnících se opravy poškozené DNA (XRCC3, rs861539; RAD54L, rs1048771). V této studii byla využita konvenční cytogenetická analýza a cytogenetická analýza založená na indukci chromozomálních aberací bleomycinem (tzv. "Challenge assay"), diskriminační analýza TaqMan pro stanovení alelických variant a statistická analýza. Výše uvedenými metodami nebyl prokázán statisticky významný rozdíl v průměrné hladině chromatidových zlomů...
|
host ::
RSS.